Modrý kocourek

Modrý kocourek
Děj

Co všechno prožije malý modrý kocourek Šedulka, když zjistí, že je jiný než ostatní kočičky. Povídání pro malé čtenáře s ilustracemi Heleny Zmatlíkové.

Ukázka 

Udivený Šedulka se díval vzhůru do nebe a vůbec nechápal, co to mělo všechno znamenat. A jak tam tak stál uprostřed cesty, zaslechl někde za sebou cizí kroky. A potom se ozval lidský hlas. A ten hlas řekl:
„Fuj, to je ale ošklivá modrá kočka. Pojďte se všichni podívat!“
Šedulka se rozhlédl do všech stran, ale nikde žádnou ošklivou modrou kočku neviděl. Potom se však podíval na svoje tlapičky a v úžasu ustrnul.
Byly modré!
Otočil se za svým ocáskem.
I ten byl modrý!
Jaké to bylo strašné zjištění! Ta ošklivá modrá kočka, to byl on sám!
Šedulka na nic víc nečekal a pelášil zpátky do své zahrady. A hned k bazénku s bílými lekníny. Třeba se přece jenom plete, třeba mu jeho vodní zrcadlo ukáže, že se mýlil.
Ale kdepak. Jen co se naklonil a nedočkavě natáhl krk, poznal, že je to pravda. Od špiček uší až po špičku ocásku byl celý modrý. Modroučký jako nebe. Nebo jako pomněnky. Nebo jako motýli, modráskové, co kolem něj poletovali. Celou srst, všechny chloupky měl modré, jenom oči mu pořád svítily jako dvě zlatá sluníčka.