Dům s vůní zmoklé psí srsti

Dům s vůní zmoklé psí srsti

Tuto knížku oceňují její čtenáři pro její „čtivost“
a zároveň autenticitu a citlivost výpovědi. Autorka se
s jistou nostalgií i potěchou vrací do let dětství
a dospívání a pokouší se odhalit tajemství, která skrývá podivný dům a jeho obyvatelé. Skýtá nám pohled generace „uctívající Beatles“ na léta šedesátá s celou jeho tajuplností i zvláštností.

Ukázka

Nemohla bych to říct nahlas, abych babičku neurazila, snad byla i krásná, ale jinak. Babička totiž vypadala trochu jako muž. Tak zvláštně byl její obličej protáhlý, kostnatý a přitom výrazný. Na rozdíl od všech trochu zasněných, baculatých
a jemných krasavic, babička svou ostrou přítomností skoro vykukovala z fotky. Svým způsobem byla ta hlava kobylí, i když jsem přesně nevěděla proč. Snad že byla tak napřažená světu, bez stopy bázně, ale taky bez vyzývavosti, spíš s tvdostí než s tvrdohlavostí, nebyl v tom vzdor, protože ta hlava nepotřebovala nic bránit, ani proti něčemu bojovat, ale přesto působila neoblomně.